Z vesmírného raketoplánu vystoupil krteček s kalhotkami s velkými kapsami. Rozběhl se za svým strýcem Béďou z pátého pokolení, který se právě vyhrabal z kanálu, jenže netušil, že se ještě nemyl.
A aby to ještě nebylo všechno, okamžitě se tam objevila ta nafrněná fiflena. Samozřejmě si nemohla nechat ujít příležitost krtečka seřvat, protože ho z duše nenáviděla....
Všechna to začalo onoho osudného silvestrovského dne:
Krteček si šel právě pro další dávku(čeho asi...), když na něj z křoví vyskočil fifleny pitbul, kterému na zádech skupinka tečkovaných švábů tančila úryvky z baletu Ze života hmyzu. Lidským hlasem na něj promluvil něco dosti nemravného, přičemž si začal sundavat srst a kožich.
To bylo na krtečka moc a odběhl se schovat za sochu sv. Jana Nepomuckého. Jenže ouha! I tam se na něj tlemil zákeřný xicht pitbulka, který už přešel k sundavání kůže a svalů.
Krteček to psychicky neunesl. Vzal nohy na ramena a běžel, co moh, tudíž se zastavil už po pěti metrech, upadl do bezvědomí a probudil se na nemocničním lůžku. Oddechl si, že má konečně pokoj, jenže co to? Zpod postele se mu soukal vstříc pitbulek, sundávajíce si nervy a kosti.
A najednou si krteček vzpomněl, že má v kapse ještě jednu petardu a honem ji hodil pitbulkovi pod čumák!
Tááák stop! Právě teď máte dost informací, abyste si odvodili, jak to bylo a proč nafrněná panička(fiflena) nesnáší chudáka krtečka.