Osiřelé děti nedovedou pochopit fakt smrti své matky a každý den chodí k její podzemní ubikaci s nadějí na shledání. Mrtvolu to dojímá a dobrovolně svým rozkladem poskytuje kvalitní hnojivo květině, která na jejím hrobě vyrůstá. Když dítka ke kvítí přivoní, poznají pach své matky a nepřiměřeně se radují. Rostlinu nazvou Thymus, neboli česky mateřídouška.
Hrob o něco později otrhá neznámý muž, který posléze spekuluje, jak s kvítím naloží.* Rozhodne se z něj uvázat kytici, ozdobit ji stuhou a poslat poštou do širého světa. Mylně se domnívá, že květina nezvadne nebo si alespoň zachová svou vůni a že bude doručena právě některému z potomků zemřelé matky.
* Pozn. Již zde se ukazuje jeho psychická nestabilnost, kdy dříve uposlechne svých instinktů a rve, než pomyslí na následky.